Historie Domu U Písaře

Dům „U písaře“ č. p. 87 se nachází na území městské památkové zóny města Mladá Boleslav na severozápadním okraji Staroměstského náměstí. Jedná se o Měšťanský dům v jádru z konce 17. století.

Stavební historie domu U Písaře (podrobnější verze)

Dům je situován na protáhlé obdélníkové parcele v historickém jádru Mladé Boleslavi. Patří mezi objekty s dlouhodobou stavební kontinuitou, jejíž počátky sahají nejméně do pozdního středověku. V písemných pramenech je dům na této parcele poprvé doložen k roku 1472, přičemž již tehdy je uváděn jako nespalné stavení, tedy objekt s konstrukcemi odolnějšími vůči požáru, typicky s podílem zděných prvků.

Původní městský dům zde stál již v 15. století, avšak ve 2. polovině 17. století zanikl. V roce 1689 získal zbořeniště radní písař Petr Kodýtek, který na jeho místě inicioval výstavbu domu nového. Tato skutečnost je klíčová i pro dnešní pojmenování objektu: od profese stavebníka a vlastníka se odvíjí tradiční název domu U Písaře.

Novostavba vznikla na přelomu 17. a 18. století, přičemž v literatuře je uváděn rok 1691 jako datum postavení nového domu. Z této raně barokní stavební fáze se dodnes zachovalo zejména přízemí hlavního objektu, které si uchovalo hodnotnou historickou dispozici. Přízemí je řešeno jako trojtrakt, doplněný průjezdem směřujícím do dvorní části parcely. Právě průjezd je jedním z nejvýznamnějších autentických prostorů domu.

V přízemí se dochovaly také raně barokní konstrukce, zejména valené klenby s charakteristickými trojúhelníkovými výsečemi s hřebínky. Pozoruhodným a vizuálně výrazným prvkem je plastický detail na klenbě vjezdu: na hlavním klenáku nad pasem v průjezdu je umístěna plastická hlava vousáče, která patří k nejcennějším dochovaným výtvarným prvkům objektu.

Součástí domu jsou rovněž rozsáhlé sklepní prostory tesané ve skále, které patří k výrazným hodnotám objektu. Sklep je přístupný po 62 schodech a dokládá starší stavební a provozní vrstvu městského domu. Zespodu portálu vstupu do spodního sklepa je dochován nastříkaný nápis „9.V.1945“, tedy datum bezprostředně po skončení druhé světové války. Tento detail může souviset s tehdejšími událostmi ve městě — včetně válečných zásahů a bombardování Mladé Boleslavi — a je cenným svědectvím o užívání podzemních prostor v krizových situacích. (Přímá vazba nápisu na konkrétní událost však vyžaduje další archivní nebo terénní ověření.)

V roce 1859 byl dům poškozen při požáru a následně prošel rekonstrukcí. V této etapě došlo také k zastavění podloubí, které dům původně měl. Tento zásah odpovídá širšímu trendu proměn městských domů v 19. století, kdy byly podloubní prostory často rušeny a začleňovány do hmoty objektu.

K největší stavební úpravě došlo až v roce 1939. Tehdy bylo zcela přestavěno 2. nadzemní podlaží, bylo nově postaveno 3. nadzemní podlaží, současně byla vystavěna zcela nová průčelní zeď a realizována i dvorní přístavba. Dům tak získal dnešní hmotové řešení a půdorysně se ustálil do tvaru písmene „L“.

Hlavní budova s dochovanými raně barokními klenbami má dnes tři nadzemní podlaží, je zastřešena sedlovou střechou s hřebenem rovnoběžným s komunikací a je doplněna pásovým vikýřem se sdruženými okny. Průčelí je horizontálně členěno patrovou římsou mezi přízemím a patrem a dále korunní římsou. Dvorní přístavba má rovněž tři nadzemní podlaží a je kryta pultovou střechou.

V rámci historických pramenů a dobových adresářů je dům doložen i pod jiným názvem. V 19. století byl uváděn také jako U Zlatého anděla, což souvisí s provozem materiálního obchodu bratří Hakenových. Objekt tak nese nejen stavební, ale i sociálně-historickou stopu městského života, kdy domy často získávaly názvy podle profesí vlastníků nebo podle obchodů a provozoven, které se v nich nacházely.

Dům U Písaře je cenným dokladem dlouhodobého vývoje městského domu v historickém centru. Nejhodnotnější část představuje dochované raně barokní přízemí s autentickou dispozicí, klenbami a unikátním plastickým detailem vousaté hlavy v průjezdu. Pozdější přestavby — zejména po požáru roku 1859 a při zásadní úpravě roku 1939 — dokládají proměny funkce, vzhledu i stavebních nároků v jednotlivých obdobích.

Střípky z archivu (vybrané zmínky o majitelích a užívání domu)

Kromě stavebního vývoje je dům zajímavý i z hlediska drobných zpráv z pramenů, které dokreslují jeho příběh:

• 1589 (1593) – zmiňován Jan Žák, jinak Shejbal

• 1615 – dům kupuje Jan Trunsa od Žateckých

• 1664 – zmínka o „Dorotě Holoubkové z domu po starým Trunsovi“

• 1831 – uváděn Josef Šourek

Mezi další pravděpodobné majitele domu jsou v pramenech uváděna jména:
Lipavský, Matoušek, Sigmund, Lauterbach, Beneš, Horník.

V knize Paměti města Ml. Boleslavě sepsané Františkem Barešem (1920) se k domu vztahuje také drobná, ale půvabná zmínka o dobové atmosféře místa:

Kupec V. Lauterbach v č. 87- I měl před krámem skříňku s knihami „O krásné Majoleně“, „O Meluzíně“ „Veselé přástevnice anebo pohádky“ (dle Grimma přeložil Fr. B. Thomsa)

Zdroje:

https://www.encyklopediemb.cz/

Dobroslav LÍBAL – František KAŠIČKA, Mladá Boleslav – stavebně historický průzkum historického jádra města, SÚRPMO Praha 1960
Eva VYLETOVÁ, Středověký městský dům v Mladé Boleslavi, disertační práce, ČVUT Praha, fakulta architektury, Ústav památkové péče, 2019
František BAREŠ, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém. Politický okres mladoboleslavský, Mladá Boleslav 1905
Václav František RUDOLF, Staré obrázky boleslavské, Mladá Boleslav 1910
Václav KUDRNÁČ, Úplný adresář a popis politického okresu mladoboleslavského, Turnov 1901
Úplný adresář majitelů domů v Mladé Boleslavi, Mladá Boleslav 1910
Adresář města Mladé Boleslavě, Mladá Boleslav 1933
Státní okresní archiv Mladá Boleslav, fond Archiv města Mladá Boleslav, Protokol zaznamenaný při c. k. okresním úřadě v Mladé Boleslavi dne 30.5. 1859, sign. 9/2-11